Květen 2018

Andulka ve volné přírodě

1. května 2018 v 22:29

Andulka vlnkovaná (papoušek vlnkovaný), odborný název Melopsittacus undulatus.

Řád: papoušci

Čeleď: papouškovití

Andulky v přírodě obývají oblast křovinatých stepí v centrální Austrálii, kde žijí v hejnech čítajících kolem 50 jedinců. Jejich životní podmínky jsou zde velmi tvrdé. Klima je suché a teplé a někdy zde neprší i celé měsíce. Už ráno zde teploty dosahují 38°C a přes den ještě stoupají, takže a polední hodiny tráví ukryté v korunách eukalyptových stromů. Původní forma andulek je zeleně zbarvené peří se žlutou maskou a černožlutým vlnkováním na zadní straně hlavy, horní části zad a na křídlech. Díky tomuto zabarvení jsou v korunách stromů dobře maskované.

Kvůli suchu jsou potoky a říčky jen periodicky zavodněné. V období sucha jsou málo aktivní, aby měly co nejmenší spotřebu vody. Ráno a večer hledají na zemi potravu a pijí z rostlin vzniklou rosu, která se tvoří díky teplotním změnám, protože v noci teploty rapidně klesají.

Vzhledem k nehostinným podmínkám jsou donuceny neustále hledat nové zelené pastviny, protože usychají byliny, z nichž sezobávají semena. Vedou tedy takový kočovný život a mnohdy musejí uletět několik stovek kilometrů, než najdou vhodnou oblast. Proto je tak nebezpečné, když nám naše andulka uletí. Protože to pro svůj kočovný život v Austrálii nepotřebuje, neumí se ve volné krajině orientovat. Takže i když se chce vrátit, neumí si najít cestu.

Na velké vzdálenosti se menší skupinky spojují do velkého hejna, v kterých spolu cestují a komunikují mezi sebou prostřednictvím různých zvukových signálů.

Pokud je vody dostatek pijí na rozdíl od jiných australských papoušků poměrně často - cca každé 3 hodiny. Když nejsou dobré podmínky, jsou bez vody schopny vydržet při teplotách nad 30°C i 28 dní, ale to je jen v případech nouze, když to jde drží se v blízkosti vody.

Když skončí období sucha a narazí na oblast, kde je dostatek vody, začnou se připravovat na hnízdění. Velká tažná hejna se opět rozdělí na menší skupinky, které zůstávají pohromadě. Samičky vyhledávají hnízdní dutiny vysoko ve stromech a zobákem opracovávají dutinu, aby zvětšily její prostor. Na jednom stromě vždy hnízdí více párů. Během hnízdění samičky vylétávají jen zřídka a samečci je krmí a do hnízdní dutiny nemá přístup. Většinou naklade 3 až 5 vajec, která klade ob den. Sedí na nich cca 18 dní. Mláďata v hnízdě pobývají 28 až 32 dní. Po výletu z hnízda se o ně otec ještě přibližně 2 týdny stará a poté žijí s ostatními mladými ptáky v hejnu a pokud jsou dobré podmínky, tak rodiče znovu hnízdí.

Ještě, než začnou mladí ptáci pelichat, už si začínají hledat své pertnery. U samečků mají větší šanci starší samičky, které už pracují na své hnízdní dutině a samičky zase dávají přednost starším zralejším samečkům. Samci tokají, a pokud o ně mají samičky zájem, nechávají se od nich ozobávat, krmit a drbat.
Jednou uzavřený svazek trvá u andulek po celý život. Pro andulky je velmi důležité, aby si našli partnera co nejdříve, aby pak, až nastanou vhodné podmínky pro hnízdění, mohli hned hnízdit.

Koupě andulky

1. května 2018 v 22:29
Koupit andulku si můžete od chovatele, nebo ze zverimexu. Já mám andulky dvě. Jednu ze zverimexu a druhou od chovatele ručně dokrmenou. Z mé osobní zkušenosti je to nepopsatelný rozdíl. Ručně dokrmená se daleko snáze ochočila, není tak bázlivá a naučila se rychle mluvit. Ale záleží to asi i na povaze každé andulky. Ručně dokrmené andulky jsou také o dost dražší. Z mého pohledu to stálo za to, ale pokud budete uvažovat o koupi ručně dokrmeného papouška, je třeba si dát pozor, abyste nenaletěli nějakému podvodníkovi, který vám prodá papouška, který s ručně dokrmeným nemá nic společného.

Hlavní je pořídit si andulku mladou, protože čím je starší, tím hůře si zvyká. Andulka by tedy měla být přibližně 5 týdnů stará, ještě mládě. V tomto věku si rychle zvyká na novoty - na lidi, na nové prostředí, … Mladou andulku poznáte tak, že má černé oči a nemá ještě bílou duhovku. Vlnkování také sahá ještě přes celou hlavičku až k ozobí.

Všímejte si také, jak se andulka chová, jestli se živě pohybuje a komunikuje s ostatními andulkami. Jestli rohovité šupiny na nohou a prstech jsou hladké a jestli prsty na nohou jsou dva dopředu a dva dozadu a žádný nesmí chybět.

Oči a nosní otvory jsou bez jakéhokoli výtoku a nejsou zalepené. Peří u kloaky není slepeno a zašpiněno trusem. Peří je přiléhavé, lesklé a hladké.

Když je andulka rozčepýřená a nezúčastněně sedí na bidýlku s přivřenýma očima může znamenat, že je nemocná. Když ale uvidíte takovouto andulku, prohlédněte si ji za chvíli znovu - mohla se zrovna probudit a být jen rozespalá.
Nějaká andulka vám určitě padne do oka. Každopádně výběr neuspěchejte a andulky pořádně pozorujte, než si nějakou vyberete. Přeci jen bude vaším společníkem nějakých pár let.

Obydlí

1. května 2018 v 22:29

Klec

Musí být dost velká na to, aby si andulka mohla alespoň částečně roztáhnout křídla. Ideální rozměry jsou 100x50x80 cm. Minimálně by ale měla být 50x30x45 cm. Hlavně by měla být spíš vyšší než široká. Je lepší, když jsou mříže na bočních stranách vodorovné, aby po nich mohl pták šplhat.

Klec by měla být z pevného a matného kovu, aby se neblýskala. Praktická jsou velká dvířka a dno klece s výsuvným dnem pro snazší čištění.

V kleci jsou po zakoupení plastová bidýlka, která doporučuji vyměnit za očištěné větvičky z nějakého ovocného stromu, nebo z vrby či lísky. Je dobré, aby jednotlivé větve měly různý průměr - 12 a 20 mm - pták hlavně nesmí svými prsty bidýlko úplně obejmout. Tím si i obrušuje drápky a nemusí se pak stříhat. Je dobré dát i nějakou větvičku na šikmo - v přírodě také nejsou všechny větve jedním směrem.

Dalším vybavením jsou nádobky na krmení, napáječka na vodu, houpačka, kámen nebo sépiová kost na obrušování.

Není dobré klec přehltit hračkami, aby se tam pták vůbec vešel. \lepší je třeba hračky po nějakém čase obměňovat.
Je dobré vytvořit nějaké posedy pro andulku i mimo klec, například bidýlko z vnější strany klece, provazy, nebo ptačí strom.

Ochočování

1. května 2018 v 22:28

Ze všeho nejdříve - obrňte se trpělivostí.

Když si přineseme domů andulka, je dobré nechat ji aklimatizovat se v novém prostředí a zvyknout si na novou klec.

Andulky mají rády rutinu, takže je dobré je krmit a čistit jim klec v pravidelné časy. Při přibližování ke kleci mluvte a nedělejte prudké pohyby a andulku nijak neplašte.

Když už si andulka v prvních dnech zvykne na klec a není už tak bojácná, můžete přejít na zvykání na ruku, aby se jí andulka nebála.

Je dobré využít klasy prosa, které mají andulky velmi rády. Nedávejte jim ho tedy do klece, ale vždy ho v pravidelnou dobu podávejte do klece na své ruce. Je lepší používat hřbet ruky, protože se většina andulek dlaně bojí.

Nejprve se andulka zřejmě bude bát, ale dříve či později se odváží natáhnout krk a uzobnout si pár zrnek z klásku. Opakujte to i několikrát denně a po čase se andulka otrká a začne si opírat nohu o váš prst, aby se k dobrotě lépe dostala.

Nakonec akceptuje celou ruku i jako na místo k sezení.
Vyvarujte se toho, abyste andulku chytali do rukou, nebo jí sráželi za letu. Mohla by ztratit vámi pracně vybudovanou důvěru.

Potrava

1. května 2018 v 22:27

Základní strava
Ve volné přírodě se andulky živí semeny trav a bylin. Základem stravy je zrní. V knize o andulkách jsem se dočetla, že směsi zrní by měli být vyvážené, což znamená, že by měly obsahovat 30 % lesknice, 25 % normálního prosa, 20 % senegalského prosa 15% loupaného ovsa 5 % nigeru a 5 % lněného semínka.

Z mé vlastní zkušenosti, ale spíš záleží na tom, co vám bude andulka jíst. Ty moje jsou strašně vybíravé a stejně si vybírají jen ta zrníčka, která jsou v tom nejobyčejnějším krmivu a zbytek tam nechávají.

Ráno by měla každá andulka dostat cca dvě čajové lžičky zrní. Nemusíte jim sypat do krmítka moc velkou vrstvu. Když jsem jela pryč a měl se o ně postarat bratr, nasypal jim tam hrozně silnou vrstvu, ale problém je ten, že andulky se neumí prohrabat těmi prázdnými slupkami k zrnkům, která jsou ještě vespod. Takže si myslím, že je lepší dát méně a v průběhu dne případně dosypat, nebo jim odstranit prázdné slupky z vrchu. Je dobré, aby měla andulka vždy přístup k potravě a k vodě.

Na vodu jsou dobrá pítka, která normálně koupíte ve zverimexu, protože se v nich voda tak rychle neznečistí. Andulky by měly denně dostávat čerstvou vodu z kohoutku. Pozor, aby nebyla moc studená.

Co zatím každá moje andulka milovala, je klásek prosa. Senegalské proso jim moc chutná, a navíc je to baví ozobávat přímo z klásku. Také je to dobrá motivace, když si andulku ochočujete, nebo jí chcete něco naučit. Senegalské proso je možné si vypěstovat i v našich klimatických podmínkách. Odkaz na stránky, kde popisují jak na to, dám sem.

Ovoce a zelenina

Aby měla andulka pestrý jídelníček, je dobré podávat jí i ovoce a zeleninu. Každé andulce bude chutnat něco jiného. Proto tady jen vypíšu ty základní, co mohou a co ne.

Ze syrové zeleniny mohou jíst mrkev, nestříkaný hlávkový salát, listy špenátu, cukety, šťovík. Také listy pampelišky, čekanku, brokolici, květák a v jedné knížce jsem četla i červenou řepu. Rajčata a papriky prý některým citlivějším ptákům mohou způsobit trávicí problémy, takže bych se jim raději vyvarovala. Je ale pravda, že já si všeobecně raději netroufám na nějaké experimentování a většinou jim dávám klasiku jako mrkev po které se můžou přímo utlouci. Je taky vždy obtížné přesvědčit je, aby ochutnaly něco nového.

Z ovoce mohou jablko, hrušky, čerstvý ananas, banán, meruňky, ostružiny, maliny, třešně, kiwi, meloun pomeranč, broskev, hroznové víno…
Vyvarovat se všem druhům kapusty, syrovým a zeleným bramborám (kousek vařeného vychladlého bramboru andulkám občas dávám),zelené fazole, grapefruit, rebarbora, švestka, citron a pozor na AVOKÁDO - to může být pro andulky JEDOVATÉ.

Řeč těla

1. května 2018 v 22:26

Čím více zkušeností budete mít se svou andulkou, tím více si začnete všímat jejích malých "rituálů", které opakuje. U každé andulky se mohou tato gesta lišit, nicméně tady je malý přehled - takový slovníček řeči těla, který jsem si sepsala z odborných literatur. Ale nejvíce se stejně člověk dozví pozorováním a "nasloucháním" svého opeřeného kamaráda.

Odpočinek na jedné noze

Mnoho andulek rádo spí na jedné noze a druhou mají zasunutou v peří Zatažením jedné nohy do peří také mohou zakončovat protahování.

Zobák zabořený v peří na zádech

Andulka je schopná otočit hlavu až o 180 °. Většina andulek ráda spí se zobákem zabořeným do svého peří na zádech. Odpočívají takto i přes den. Často si před usnutím rády švitoří.

Nadzvedávání křídel

Andulce je horko a takto uvolňuje své tělesné teplo, nebo to také může být znakem spokojenosti nebo úlevy.

Křídla odtažená od těla

Samečci se takto mohou snažit imponovat samičce nebo chtějí naopak zastrašit svého rivala. Má-li přitom ale splihlé peří a naprázdno otvírá zobák, může mít bolesti, nebo veliký strach. Většinou, když se pták něčeho lekne, má splihlé peří a vypadá "hubeně".

Třepání křídly

Dospělé andulky čas od času sedí na bidýlku a mávají křídly na místě, jako by chtěli vzlétnout. Dělají tak, když nemají dostatek příležitosti k letu a bolí je křídla, nebo v době pelichání, kdy pták nemůže pořádně létat z důvodu přílišné ztráty peří, ale přesto má potřebu se proletět.

Andulka tře svou hlavičkou o bidýlko, nebo o dráty klece

O peří na hlavě nemůže andulka pečovat zobákem. Když jsou andulky v páru, vzájemně si pročisťují peří na hlavě. Pokud ale andulka nemá partnera, musí k čištění hlavy použít prsty, tak, že nohu protáhne pod křídlem a podrbe se na hlavě, nebo právě bidýlko. Je to docela legrace pozorovat, když se takhle drbou.


Otřepání

Andulka si takto může proklepávat peří po čištění, aby vytřepala uvolněné nečistoty a částečky prachu. Může to také udělat, když pominulo napětí, které cítila, protože se bála. Také se většinou otřepe po spánku a moje andulka to udělá i vždy poté, co se napije.

Broušení zobáku
V průběhu jídla, nebo po jídle si andulka brousí zobák (většinou o bidýlko), aby si ho očistila. I když můj Charlie si po jídle rád přiletí na mé rameno a hezky si utře zobák do mého trička - na co by mu bylo bidýlko, že?!

Zábava

1. května 2018 v 22:26

Hračky

Zvoneček

Andulky mají rády věci, které řinčí a když jsou ještě z lesklého kovu a vidí v nich svůj odraz, je to perfektní kombinace.

Zrcátko

Pro samostatně drženou andulku bude zrcátko představovat kamaráda.

Kuličky a mřížkové balonky se zvonečkem

Andulky do nich rády strkají zobákem. Největší zábava je, když míček padá opakovaně ze stolu a "páníček" ho musí zvedat.
Další hračkou a zároveň místem k sezení je takzvaný ptačí strom. Návod na jeho výrobu najdete zde.

Andulky si často najdou hračku v úplně obyčejných věcech, jako je kolíček na prádlo, hrací kostku, plechovku, šachovou figurku, ... U mých andulek teď frčí kolíček na prádlo, malý plyšový medvídek, který měl sloužit jako klíčenka, a papírové kapesníčky, kterým žužlají okraje.


Andulka také ráda sedí na ruce nebo rameni a ráda poslouchá váš hlas. Na tyto důvěrné chvíle strávené s andulkou byste si měli najít čas alespoň denně. Pokud s ní takto budete hovořit často, může se andulka tato slova se naučit. Proto je dobré andulku pojmenovat nějakým krátkým a zvučným jménem, které se rychleji naučí opakovat.